Nerovnosti na přechodech desek vznikají také tehdy, když se tmel nanáší přes hranu, ale zapomene se na takzvané zkosení. Hrany sádrokartonu mají být před tmelením seříznuty do úhlu, aby tmel měl do čeho zapadnout. Pokud je spoj bez zkosení, tmel vytvoří na povrchu vyvýšeninu, kterou už nezarovnáte jinak než broušením. Broušení je ale zdlouhavé a práší, proto je lepší hrany předem upravit. Když už k chybě dojde, pomůže suché broušení s jemným brusným papírem a následné přetmelení celého přechodu.

Nezapomeňte, že parozábrana končí tam, kde začíná podlaha. Přesah fólie musí sahat až na hydroizolační vrstvu podlahy a být s ní spojený – jinak vlhkost projde spárou mezi stěnou a podlahou do roštu. U stropu udělejte přesah až k nosné konstrukci a připevněte ho lištou. Teprve poté můžete namontovat desky a pokračovat s obkladem. Pokud vše uděláte v tomto pořadí, koupelna vám zůstane suchá i po letech běžného používání.

Standardní postup při montáži začíná u parotěsné zábrany. Ta se umisťuje na teplou stranu izolace, tedy přímo pod sádrokarton. Pokud chcete dosáhnout funkční vzduchové mezery, nesmíte parotěsnou fólii pokládat přímo na izolaci, ale napnout ji mezi nosné profily tak, aby mezi ní a sádrokartonem vznikl prázdný kanál. Tento kanál by měl být odvětráván u okapu a u hřebene střechy, aby v něm mohl vzduch volně cirkulovat. Jednoduše řečeno: izolace zůstává na studené straně, mezera a fólie na straně vnitřní.

Když už připravujete tmel, vždy míchejte jen takové množství, které stihnete zpracovat, než začne tuhnout. Rychlost tuhnutí se liší podle typu tmelu i teploty v místnosti. Pokud smícháte příliš mnoho materiálu, začne vám tuhnout přímo v nádobě a výsledkem jsou hrudky, které se pak obtížně roztírají a zanechávají na stěně stopy. Ideální konzistence poznáte tak, že tmel klade při roztírání mírný odpor, ale netrhá se.

Na závěr si dejte pozor na čas mezi jednotlivými vrstvami. Mnoho lidí chce mít hotovo rychle, a proto nanese další vrstvu před zaschnutím té předchozí. Tím se do tmelu uzavře vlhkost, která se později projeví jako bubliny nebo odlupování. Nechte každou vrstvu zaschnout minimálně 24 hodin, a pokud je vzduch vlhký, klidně déle. Teprve pak brousíte a nanášíte další. Tato trpělivost se vyplatí – povrch bude hladký, bez prasklin a připravený na malbu či tapetu.

Broušení je stejně důležité jako nanášení. Používejte jemný brusný papír a provádějte krouživé pohyby, které srovnají přechody. Pokud brousíte pouze jedním směrem, vytvoříte viditelné rýhy, které pak vyniknou po nátěru. Po každém broušení povrch napenetrujte, protože tmel je savý a barva se na něm chová jinak než na penetrovaném podkladu. Bez penetrace se mohou objevit tmavší fleky nebo matná místa.

Pozor na to, že tmel se nesmí nanášet v jedné silné vrstvě. Maximální tloušťka se sice liší podle výrobce, ale obecně platí, že raději dvě tenčí vrstvy než jedna silná. Před nanesením druhé vrstvy musí být ta první zcela suchá. Pokud byste spěchali, voda z čerstvého tmelu se vsákne do spodní vrstvy, která pak popraská a začne se drolit. Následné přebroušení už nerovnosti nevyřeší, jen poškodí povrch.

Proč vám spáry praskají a jak to napravit Praskliny ve spojích sádrokartonu mají obvykle dvě příčiny: nedostatečné vyztužení spáry a špatná teplota nebo vlhkost při tmelení. Páska, která se vkládá do spoje, musí být zapuštěná přímo do první vrstvy tmelu, ne položená na suchý povrch. Pokud jste ji nalepili špatně, nezbývá než ji opatrně odříznout a spoj znovu vyztužit. Zároveň platí, že tmelení při teplotě pod 10 °C nebo v průvanu způsobí, že tmel schne nerovnoměrně a v důsledku popraská. Oprava spočívá v tom, že postižené místo rozšíříte, napenetrujete a znovu zatmelíte s použitím nové pásky.

Tmelení vypadá jako jednoduchá činnost, ale výsledek se pozná až po zaschnutí a přebroušení. Častou chybou je spoléhat na to, že tmel sám srovná velké nerovnosti. Ve skutečnosti platí, že čím lépe připravíte podklad, tím méně práce s tmelem budete mít. Povrch musí být suchý, zbavený prachu a mastnoty a případné větší prohlubně je potřeba předem vyplnit jádrovým tmelem, ne tím finálním.

Než začnete brousit, zkontrolujte, jestli je tmel opravdu suchý. Vlhká místa se na brusném papíru rozmazávají a zanechávají rýhy, které se pak musí znovu tmelit. Optimální je počkat 24 hodin po poslední vrstvě, v chladnějších místnostech klidně déle. Při broušení vždy používejte ochranné brýle a respirátor, protože sádrokartonový prach je jemný a dráždí dýchací cesty. Místnost by měla být dobře větraná, ale pozor na průvan, který může zvířit prach zpět na čerstvě zabroušený povrch.